Příběh EtikButiku

A TEĎ TROCHU OSOBNĚ: PŘÍBĚH ETIKBUTIKU

Co bylo impulzem, motivací, tedy jak se vlastně zrodil ten nápad založit e-shop s takovou kombinací jako veganská obuv a etická móda?

Zjišťuji, že je pro mě dost těžké jednoduše na ni odpovědět – neexistuje konkrétní impulz nebo konkrétní aha-moment. V mém případě se spíš jedná o sérii zdánlivě náhodných událostí, při kterých jsem potkala ty správné lidi nebo se naučila tu správnou dovednost (nebo si alespoň uvědomila, že bych se ten web chtěla naučit dělat:-), protkanou všudepřítomnou touhou mého života dělat něco, co má přidanou hodnotu, co pomáhá planetě, lidem a všem živým bytostem a zároveň má v sobě kreativní náboj (a není to jenom kancelářská administrativa).

V roce 2006 jsem přestala jíst maso – chodila jsem tehdy na jógu a tam je tou součásti filozofie áhinsa – nenásilí. Vystudovala jsem FHS, obor Občanský sektor, kde mě nejvíc lákala společenská odpovědnost firem a ekologické neziskovky. Tak jsem nastoupila do korporátu, abych si vyzkoušela, jaké to tam je (abych pak z pozice neziskovky mohla s firmami lépe spolupracovat). Docela brzy mi sice došlo, že korporát asi nebude úplně pro mě, ale chtěla jsem tomu dát ještě šanci (a penízky se hodily, stěhování, svatba, vždyť to znáte). Ale jen tak pro zpestření a kreativní vyžití jsem si dala kurz Web Designu, kde jsme vytvářeli úplně základní e-shop (hmm, mohla bych si vytvořit e-shop?). Koncem roku 2013 jsem nastoupila do nové práce, kde jsem potkala kolegyni, která mě později co by dobrovolnice století podpořila při rozjedzu EtikButiku. V následujícím roku jsem postupně začala zjišťovat, jaké otrasné podmínky jsou v textilním a módním (a také obuvním) průmyslu a že to fakt již nechci, nechci, nechci podporovat – následovalo období googlení alternativních možností ke klasické fast fashion – rychlé módě. Taky jsem se již předtím dogooglovala k tomu, že existují veganské boty – kvalitní a nekožené boty – byla to přesně ta alternativa, kterou jsem sháněla, ale nebyla ještě v ČR k dostání. A tak hledání etických alternativ a touha zkusit si webdesign v praxi spolu s nadšením něco rozjet a vytvořit přidanou hodnotu pro společnost dalo vzniknout e-shopu s vegebotami a etickou módou (název EtikButik.cz vymyslel manžel:-)

 

A jak to funguje dnes?

Tři roky jsem budovala EtikButik popři hlavním zaměstnání, v současnosti zas kombinuji mateřství na plný úvazek a rozvoj a péči o mé první etické "miminko" (EtikButik je taky takové vyvíjející se miminko:-). A od kdy jsem máma, tak potřebu ochrany naší planety pro další generace vnímám ještě mnohem více. I když je to někdy zápřah a často věci nestíhám (tímto se všem předem omlouvám, že nestíhám odepisovat na všechny emaily), tak nelituji a obojí mě nesmírně naplňuje. Díky skvělému týmu EtikButik nejenom stále funguje, ale také roste - za 5 let jsme se již 3x stěhovali, až jsme zakotvili na našem vysněném místě - u pražské Náplavky. 

S nadsázkou lze říci, že jsem si sama nejlepší a oddanou zákaznicí - takové vegeboty pro Vás testuji již od března 2015 a stále jsem z nich nadšená (v případě dotazů ráda poradím z vlastní zkušenosti) a už přes 5 let jsem si nepořídila skoro žádné oblečení z klasického obchodního řetězce. Snažím se najít vyváženost mezi městem a přírodou, mezi touhou se nahodit, dobře se najíst a zabavit, ale zároveň žít pokud možno co nejvíc eko – s ohledem na životní prostředí. O tom, jestli a jak se mi to daří, ale také o tom, co mě zaujme bych se s Vámi ráda průběžně dělila prostřednictvím blogu – akorát nestíhám, takže to chce ještě chvilku čas :-) 

Věřím, že když jste dočetli až sem, tak Vám taky osud planety není lhostejný. Buďme spolu tou změnou, kterou chceme vidět ve světe.

Olga

Vegeboty na streche