Proč je biobavlna lepší než konvenční bavlna?

Možná si říkáte "Ale bavlna je přeci přírodní materiál, tak co je na tom špatného?" I když je bavlna přírodní vlákno, tak proces pěstování a zpracování ani zdaleka udržitelný není. Proč?

• Problém začíná již u semínka - konvenční bavlna je často již chemicky "předhnojená" a geneticky modifikovaná.
• Pěstování konvenční bavlny spotřebuje obrovské množství vody, například na výrobu jednoho trička se spotřebuje až 2700 litrů vody
• Dále je pěstování bavlny nejvíce chemizovaným odvětvím zemědělství – konvenční bavlna se pěstuje na 4% zemědělské půdy, ale použije se 10% světové spotřeby pesticidů a dokonce takřka až 25% spotřeby insekticidů (Na Zemi, brožurka Ušili to na nás). Takže dochází k velkému znečišťování vody a půdy.
• S tím se pojí to, že lidé, kteří tuto bavlnu pěstují, se dostávají do kontaktu s nebezpečnými toxickými chemikáliemi a z toho trpí nemocemi.
• A v neposlední řadě takové oblečení není zdravé ani pro nás, chemikálie z bavlněného trička hezky vstřebáváme přes kůži.

Naproti tomu když si vybereme biobavlnu, tak životnímu prostředí v mnohém ulehčíme. Biobavlna je z 80% zavlažovaná dešťovou vodou, takže dochází k velké úspoře vody na zavlažování. Při pěstování biobavlny se nevyuživájí GMO ani toxická hnojiva, takže je výrazně méně okyselována půda a voda. Také dochází k menším emisím skleníkových plynů a k velké úspoře energie (například tím, že se nevyrábí syntetická hnojiva). Kromě toho má pěstování biobavlny i sociální dopady, farmáři, kteří pěstují biobavlnu místo konvenční bavlny pracují v zdravějším prostředí a mají vyšší kvalitu života.

Aktualizace k roku 2024: Zdroj dat: aboutorganiccotton.org (z této stránky jsme čerpali při přípravě článku v roce 2019, momentálně ale stránka není aktivní. Ale doplňující informace k tématu si můžete pročíst například na stránce organizace The Soil Association).   

V českém prostředí se otázkám pěstování bavlny a textilnímu průmyslu věnuje kampaň organizace Na Zemi "Ušili to na nás".