Ač se možná na první pohled na pěstování bavlny, která je přírodním vláknem, nejeví nic špatného, tak když si člověk zjistí, co všechno se u toho děje, tak pochopí, že to problém fakt je. Proč? Na stránkách www.aboutorganiccotton.org je celá problematika podrobně popsaná, v českém prostředí se otázkám pěstování bavlny a textilnímu průmyslu věnuje kampaň organizace Na Zemi "Ušili to na nás". Níže jsem v bodech vypsala podle mně ty nejzásadnější informace.
- Problém začíná již u semínka - konvenční bavlna je často již chemicky "předhnojená" a geneticky modifikovaná.
- Pěstování konvenční bavlny spotřebuje obrovské množství vody, například na výrobu jednoho trička se spotřebuje až 2700 litrů vody
- Dále je pěstování bavlny nejvíce chemizovaným odvětvím zemědělství – konvenční bavlna se pěstuje na 4% zemědělské půdy, ale použije se 10% světové spotřeby pesticidů a dokonce takřka až 25% spotřeby insekticidů (Na Zemi, brožurka Ušili to na nás). Takže dochází k velkému znečišťování vody a půdy.
- S tím se pojí to, že lidé, kteří tuto bavlnu pěstují, se dostávají do kontaktu s chemikáliemi a z toho trpí nemocemi.
- A v neposlední řadě takové oblečení není zdravé ani pro nás, chemikálie z bavlněného trička hezky vstřebáváme přes kůži.
Naproti tomu když si vybereme biobavlnu, tak životnímu prostředí v mnohém ulehčíme. Biobavlna je z 80% zavlažovaná dešťovou vodou, takže dochází k velké úspoře vody na zavlažování. Při pěstování biobavlny se nevyuživájí GMO ani toxické hnojiva, takže je výrazně méně okyselována půda a voda, k dochází k menším emisím skleníkových plynů i k velké úspoře energie (například tím, že se nevyrábí syntetická hnojiva). Kromě toho má pěstování biobavlny i sociální dopady, farmáři, kteří pěstují biobavlnu místo konvenční bavlny pracují v zdravějším prostředí a mají vyšší kvalitu života.